Natáčení skrytou kamerou, téma, kterému se věnovali tři významní reportéři na tomto poli v Čechách. Marek Wollner, Saša Uhlová i Petra Dvořáková mluvili na Novinářském fóru 2018 o svých zkušenostech s «undercover» natáčením a o potřebě tohoto typu reportáží v novinářské branži.
Petra Dvořáková z Deníku Referendum promluvila o své zkušenosti na Novinářském fóru jako o „vyčerpávající“. Po dobu několika měsíců se infiltrovala skrze falešnou identitu mezi nejradikálnější politické uskupení v ČR. Mimo rozporuplnou povinnost nedopustit se po dobu reportáže žádného nepřijatelného chování, mluvila také o neustálé potřebě si hlídat identitu, kdy při odhalení několika členy Národní demokracie se jí dostalo výhružek jako vyražení zubů.
Práce v terénu
Reportáž o nejnižších příjmových pracích Sašy Uhlové z A2larmu byla doplněná skrytě natočeným cyklem Hranice Práce oceněným Dokumentárním filmem roku 2017. Autorka reportáže sama na Novinářském fóru uvádí jako největší překážku neochotu lidí o pracovních podmínkách mluvit, také odhalení na základě průběžně publikovaných článků nebo strachu ze sporu s policií. Uvedla i ohromný stres a špatné svědomí. „Nehezky jsem psala o lidech, se kterými jsem si utvořila hluboký vztah,“ řekla Uhlová.
Podobně o strachu mluvil i další účastník fóra, Marek Wollner z Reportérů ČT, který ve své reportáži Prodejní akce pro seniory přestrojený za důchodce skrytě odhaloval podvodné prodejní zájezdy pro seniory. „Já jsem se bál, protože tam sedělo sedm goril, a já jsem si ještě nebyl jistý s skrytou kamerou,“ uvedl Wollner.
Co se týče otázky etiky, Marek Wollner i Saša Uhlová se shodli na potřebě skrytého natáčení v případě, kdy neexistuje jiný způsob dokumentace. „Práce, co děláme, má vždycky etické problémy. Musíme se ptát, jestli etické problémy za ten výsledek stojí,“ zamyslel se Marek Wollner.
Legislativa nepomáhá
Podle zákona o audiovizuálních mediálních službách, každému médiu, kterému Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila povolení poskytovat audiovizuální služby, smí natáčet libovolně, pokud neporušuje jasně daná pravidla jako jsou zejména skrytá obchodní sdělení, vyobrazení tabákových výrobků nebo mravní ohrožení mladistvých. Skryté natáčení není v tomto zákoně zmíněné, a tak se můžou média řídit jedině etickými kodexy.
„[Veřejný zájem je] obecný zájem společnosti na tom, aby obdržela určitou informaci. Jedná se např. o informace týkající se činnosti veřejně činných osob (politici, herci, zpěváci sportovci apod.) či o informace, které mohou mít společenský dopad,“ definuje veřejný zájem Kodex Asociace televizních organizací pro soukromá média.
Kodex České televize je v tomto případě ještě o něco specifičtější a uvádí konkrétní situace natáčení skrytou kamerou. „Česká televize se zdrží uveřejňování obrazových a zvukových materiálů natočených „na prahu“ domu, bytu či kanceláře, dříve než k takovému natáčení získá souhlas osoby, které udělení takového svolení přísluší, ledaže by v záležitostech vážného veřejného zájmu byl důvodný předpoklad, že jinak nebude možné určité vyjádření pořídit,“ píše v článku 15.